25.10. 2001 Mladá fronta DNES  - Zeman de facto zaútočil na ústavní práva občanů

 

Na viděnou u soudu, pánové

Nejprve šok, poté bezmocný vztek až zuřivost, nakonec potřeba nějakým způsobem reagovat. Patrně tak bych nejlépe charakterizoval své vnitřní pocity, když jsem se dozvěděl o reakci členů vlády na obecný článek o korupci otištěný v týdeníku Respekt, z jehož kontextu byla vytržena věta, která konstatovala, že "vláda pana Zemana prohrála boj s korupcí, jak svědčí údaje Transparency International i korupční chování ministrů, nejmladším Březinou počínaje a nejstarším Grégrem konče". Zcela nesmyslná, až hysterická reakce na tento článek všech členů vlády však dokazuje, že jeho obsah ťal do živého a sama vláda tímto svým chováním nepřímo potvrzuje, že s jeho obsahem nelze než souhlasit. Stalo se bohužel běžnou metodou současných vládních činitelů, že pokud je vyslovena vůči nim kritika či je poukázáno na jejich chyby, nepravosti a nedostatky, nesměřuje jednání vlády či jejích jednotlivých členů k přiznání, nápravě či vysvětlení kritizovaných skutečností, ale je vyvinuta téměř okamžitá snaha o likvidaci každé osoby, která se svou kritikou vůči vládě vystoupila. Z poslední doby si stačí jen vzpomenout na způsob chování vlády v kauze Olovo, kdy se sama snažila pomocí trestního stíhání zastrašit novináře, kteří o této kauze informovali veřejnost. Můžeme rovněž zmínit postup ministra Lachnita ve věci státních prostředků vynaložených na jeho "mediální školení", kdy se nerozpakoval vyhodit z ministerstva všechny osoby, které potvrdily nepodloženost těchto plateb soukromé firmě. V neposlední řadě pozornost zasluhuje jednání poradce premiéra, který mírně řečeno nutil ředitele zámku Štiřín, aby vytvořil důkazy, které by dokazovaly, že bývalý ministr zahraničí uplácel novináře, aby veřejnost informovali v jeho prospěch, atd. Pokud se pan premiér či další ministři domnívají, že z pohledu běžného občana nevytvářejí podmínky pro korupční prostředí, a že tedy požívají v této oblasti nějaké cti či vážnosti za situace, kdy jejich strana a vláda nechává zcela bez povšimnutí a bez přijetí adekvátních opatření, že byla po určitou dobu financována z peněz firmy H-Systém, že bylo rozhodnuto o výstavbě dálnice soukromým subjektem či o tisku zkušebních testů pro autoškoly bez provedení řádných výběrových řízení v rozporu se smyslem a účelem příslušného zákona, že došlo k pronájmu hotelového komplexu v Moskvě za podivných podmínek, jejichž výsledkem byla zjevná nevýhodnost pro stát, že jeden z ministrů získal pochybnou směnou se státem zastupovaným svými podřízenými lukrativní pozemky či že strana nezaplatila řádně daň darovací z poskytnutých karet na čerpání pohonných hmot, tak se tedy hluboce mýlí. V této souvislosti si také dovoluji upozornit všechny členy vlády na skutečnost, že to byl pan Zeman, který sám na půdě parlamentu hřímal, že vláda, která toleruje tuneláře a podvodníky, je sama objektivně vládou tunelářů a podvodníků. Pokud snad vláda na tato slova, která jí nemalou měrou pomohla k současným vládním funkcím, pozapomněla, měla by si je rychle oživit. A místo vyhrožování trestním oznámením a podáváním žalob či veřejně proklamovanou snahou o něčí likvidaci by se měla v lepším případě pokusit své předvolební sliby realizovat v praxi, nebo by v horším případě měla alespoň rozumně uvést, jaký že je rozdíl mezi obsahem těchto slov pana Zemana a obsahem výše uvedené věty pana Holuba, když se tak intenzivně dotýká cti všech jejích členů, že je nezbytné se dožadovat zadostiučinění v celkové výši 170 mil. Kč. Ze nejnebezpečnější na celém tomto případu je však zdánlivě nevinná poznámku pana Zemana, že skutečným cílem žalobních návrhů má být likvidace týdeníku Respekt. Tato věta totiž nejenže prozrazuje primární úmysl připravovaných žalobních návrhů, kterým není očištění jmen vládních činitelů, ale prokazuje, že vláda se pomocí zneužití tohoto procesního institutu snaží umlčet jí nepohodlnou osobu. Takový postup však nelze chápat jinak než jako útok na ústavou zaručené právo na svobodu projevu, a tedy i jako útok na základy současného demokratického zřízení v České republice, čemuž však již nelze nečinně přihlížet. Proto za účelem využití svého ústavou zaruče ného práva na svobodu projevu chci tímto veřejně deklarovat, že pokud se jedná o mou osobu, vážení členové vlády, věřte, že Vy žádnou politickou čest již dávno nemáte, tu jste ztratili nejpozději okamžikem podpisu "opoziční smlouvy", a Vaše jméno nemohl v žádném případě poškodit předmětný článek v týdeníku Respekt, respektive část jedné věty z tohoto článku, neboť jste to Vy sami, kteří svým vlastním chováním vytváříte podmínky pro korupční prostředí v této republice. Jelikož předpokládám, že i tímto článkem se budou vládní činitelé cítit dotčeni na své cti a pověsti, a jelikož dle mého názoru již ztratili schopnost věcně a rozumně reagovat na jakoukoliv politickou kritiku vůči své práci či osobě tak, jak přísluší vysokým ústavním činitelům v demokratickém právním státě, je proto pravděpodobné, že budu mít tu "čest" seznámit se se všemi členy současné vlády osobně u soudu.


Mgr. Jaromír Henyš, advokát

 

nahoru