2.12.1998, Hospodářské noviny    

  

Chybná rozhodnutí úředníků mohou jít k soudu

   

Odpovědnost státu za škodu

V březnu letošního roku byl Parlamentem přijat nový zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zákon nabyl účinnosti 15. 5. 1998 a nahradil zákon č. 58/1969 Sb.

Podle nového zákona je možno posuzovat jen rozhodnutí či úřední postup, která byla vydána nebo který byl učiněn ode dne účinnosti tohoto zákona. Ostatní případy se budou posuzovat podle předchozí zrušené právní úpravy.

Veřejnoprávní sféra

Smyslem zákona je pokud možno poskytnout občanovi jasně uplatnitelné právo na odškodnění pro případ, že jej stát svým nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným postupem poškodí. Oprava odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci byla vyčleněna z OZ a upravena samostatným zákonem z toho důvodu, že škoda při výkonu veřejné moci vzniká z veřejnoprávních vztahů a nikoliv ze vztahů soukromoprávních, které jsou předmětem úpravy OZ. Proti minulé právní úpravě bylo nutno v novém zákoně zohlednit i celky územní samosprávy, které jsou vedle státu též možnými nositeli odpovědnosti.

Odpovídají i notariáty

V obecných ustanoveních je podrobněji stanoveno, že stát odpovídá za škodu způsobenou státními orgány, právnickými a fyzickými osobami při výkonu státní správy, která jim byla svěřena (např. lesní stráž, ředitel školy atd.), a územně samosprávnými celky při výkonu přenesené státní správy. Nově byla do zákona zapracována  i odpovědnost státu za činnost notáře při  sepisování veřejných listin o právních úkonech a úkonech notáře jako soudního komisaře.

Škoda podle zákona může být způsobena, stejně jako podle minulé právní úpravy, dvojím způsobem, buďto nezákonným rozhodnutím, anebo nesprávným úředním postupem. V případě náhrady škody způsobené nezákonným rozhodnutím zákon stanovuje podmínky, za kterých je možno se domáhat

náhrady škody. První podmínkou vzniku nároku na náhradu škody je využití všech řádných i zákonných opravných prostředků. Podmínka je změkčena ustanovením, že v případech hodných zvláštního zřetele tyto opravné prostředky vyčerpány být nemusí. Další podmínkou je zrušení pravomocného rozhodnutí pro jeho nezákonnost příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. I tato podmínka však neplatí vždy, neboť byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím (např. §74 a 102 OSŘ) vykonatelným bez ohledu na právní moc, je možno nárok uplatnit i tehdy, pokud bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.

Vazba a trest

Zákon obsahuje zvláštní úpravu odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím o vazbě, trestu či ochranném opatření. Důležité je zmínit, že právo na náhradu škody může vzniknout rozhodnutím o vazbě i v tom případě, že takové rozhodnutí nebylo nezákonné. Veškeré nároky na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či rozhodnutím o vazbě či trestu je třeba nejprve uplatnit u orgánu jednajícího jménem státu (Ministerstvo spravedlnosti), a teprve po uplynutí lhůty 6 měsíců, pokud příslušný orgán nárok plně neuspokojí, je možno se obrátit na soud. Zcela nepochybně však zákon stanoví, že poškozený, který tímto zákonem stanoveným způsobem uplatňuje svůj nárok u státního orgánu, nemá nárok na náhradu nákladu právního zastoupení, které mu vznikly v souvislosti s projednáváním tohoto nároku. Stát je rovněž odpovědný za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. O nesprávný úřední postup jde v případě nečinnosti příslušných orgánů, které neučiní úkon nebo nevydají rozhodnutí ve stanovené lhůtě. U náhrady škody takto způsobené je možné se obrátit rovnou na soud.

Mgr. Jaromír Henyš, advokát AK Henyš, Mikysek a Partneři, Praha

   

nahoru